Začnu velice košatě – když jsem viděla edičák Hostu, zamilovala jsem právě do Manžela mého bratra a knihu mermomocí chtěla. Po nějaké době jsem opět koukala na novinky Hostu a manga mne zděsila – a říkala jsem si, jak na to napíšu recenzi? Jenže pak mi přišla domů a … Přečetla jsem ji jedním dechem, spotřebovala balíček kapesníků a rozhodla se, že tohle je četba, kterou by měly dostat do rukou děti druhého stupně a mnoho dospělých!

Jednoho dne se na prahu Jaičiho dveří v Japonsku objeví Kanaďan Mike – manžel jeho zesnulého bratra Rjodžiho. Rodinná návštěva spustí kolotoč vzpomínek, výčitek, předsudků a lásky. Vše navíc moudře glosováno Jaičiho malou dcerou Kanou. Jde o první díl dilogie, takže na konci Mike neodjede zpět do Kanady, Jaičiho neopustí strachy a zažité předsudky a vy nebudete uspokojeni. Proto pevně doufám, že nám Host brzy přinese pokračování!
Upřímně? Připadala jsem si po dobu čtení jako dcerka Jaičiho, Kana. Spoustu věcí, co řešil její otec, ona odmávla rukou. Navíc díky tomu, že neměla filtr (jako víceméně každé dítě), kladla i velice hloupé či naopak hluboké otázky. Já vyrostla v prostředí výstav a dostihů chrtů. Jak je známo, hodně gay párů si místo dětí pořizovalo psy. Takže homosexuální vztahy pro mne byly normální a neřešila jsem to, co vadí homofobům. Při čtení mangy Manžel mého bratra jsem plakala, jak to mají odlišní lidé složité. Nejen gayové, ale třeba svobodní rodiče nebo potetovaní lidé. Jak na ně společnost hledí s odsouzením v očích. Že mají špatný vliv, že jsou zlí, že … Ale nejen kvůli tomu padly kapesníky. Jaičiho bratr zemřel nedávno a pro Mikea je to stále složité. Navíc když mu Jaiči ukazuje místa, kde si jako malí hráli, kam chodili na oběd – ta nostalgie a vzpomínky byly jako živé.
A nesmím zapomenout na detailní obrázky mužských těl. Samozřejmě ve vší slušnosti! Ale koukat čas od času na nabušeného Kanaďana nebo vyrýsovaného Japonce, co umí vařit? To si zaslouží každý, kdo dokáže ocenit krásu mužského těla! Navíc kdo má rád kvalitní papír, bude si u Manžela mého bratra chrochtat blahem. Tak krásnou a emocemi nabitou mangu jsem v rukou ještě nedržela! Takže všichni povinně – tohle je Must have manga roku 2025!









