Náhodou jsem narazila na Legii – ságu o vesmírných dobrodružstvích na lodi Kraksna. Hlas jí propůjčil Martin Stránský, jehož projev miluji. To, jak různě měnil dikci i přízvuk mezi postavami, bylo něco naprosto dokonalého. Až časem jsem zjistila, že jde o dítko Františka Kotlety a Kristýny Sněgoňové. Když jsem tedy pátrala, co poslouchat dál, dala jsem si Zřídla (právě od Sněgoňové) v appce Audiotéky do oblíbených. Neposlouchala jsem je hned, fantasy navazující na fantasy by se mi pletlo. No, po hrůzách U severní zdi jsem nakonec slupla i ta Zřídla.
Knize Zřídla propůjčili hlas tři interpreti: Ondřej Novák, Viktor Kuzník a Petra Lorencová. Jeden mužský hlas se ujal minulosti a v roli vševědoucího vypravěče nám pomocí chrapláku popisoval situace, které vedly k současnému dění. Druhý mužský hlas patřil Lukášovi Rychtrovi – strážci zřídla, který svým přičiněním přišel o vše. A dáma se ujala Barbary (nebo taky Lutyně, jak jí říkal Rychtr), jež do křížku s energií přišla otřesnou náhodou. Člověk se ani nenaděje a 10 hodin a 40 minut uběhne jako voda! Když k tomu přidám hudební doprovod, který skvěle dokresluje atmosféru záhad a tajemna, nemám audioverzi Zřídel co vytknout.
Kristýna Sněgoňová děj Zřídel zasadila do Brna, kde jsem nějakou dobu studovala a pak i žila, takže tím si u mne získala plusové body. Rovněž pro vyprávění zvolila postavy, které jsem si chtě nechtě oblíbila a bylo mi nakonec líto, že nemohu poslouchat dál. Podle anotace a následného poslechu jsou žřídla něco jako zásobníky energie. Aby nebouchly, musí je Strážci odčerpávat. A aby i ti neměli přebytek síly, konají třeba dobré skutky. Jenže kde je síla je i moc. A moc má každý rád, o čemž nás přesvědčí jedna linie knihy – historická (cca rok až dva zpět). V současnosti se “odnikud” znovu objeví jeden Strážce Lukáš a dostane novou adeptku, žačku Barbaru. Jejich dva pohledy v ich formě se navzájem proplétají a doplňují, takže u poslechu či čtení má člověk pocit, že všechno ví. Ale taky tuší, že toho je víc. Mnohem víc.
Pokud bych měla Zřídlům něco vytknout, tak to, že nemají pokračování. Dále bych ocenila rozvrstvení sprostých slov do více než první třetiny knihy. Neměla jsem pocit, že bych potřebovala vědět víc o fungování energie zřídel, takže v tomto bodě jsem spokojená. Navíc od prvních chvil bylo jasné, že Lukáš je silný, takže to, že nás i Barbaru prováděl příběhem on, mi vyhovovalo. Víc mi chyběl popis fungování ve Středisku. Vztahy lidí, abych ke konci dokázala cítit víc emocí. Posledních 30 minut jsem totiž seděla v autě před barákem a chtěla doposlouchat konec. Do poslední chvíle nebylo jisté, kdo je dobrý, kdo je zlý a proč má Barbara tolik prostoru.
Maličko jsem také ztrácela v historii Lukáše. Co umí, co neumí, proč se chová tak zvláštně. Samozřejmě dost nám toho Sněgoňová předložila, ale občas mi přišlo, že schválně mlžila, aby v případě vývoje jeho postavy mohla použít cokoliv, co se s energií a zřídly souviselo. Barbaru bych nechala Barbarou, protože její postava byla pocitově figurka, která usměrňovala děj a autorka si skrze ni pomáhala jako oslím můstkem. A nebo aspoň tak jsem to pochopila já. Jo, jasně, ještě jsme se díky této postavě dozvěděli o fungování zřídel. Každopádně mne asi nejvíce zaujala minulost, která velice ovlivnila jak Lukáše, tak i jednu z postav, Lídu. Líbilo se mi proudění adrenalinu a energie… Hlavně si mne Zřídla získala prvotní akcí Lídy a Belly. Byla jsem ráda, že se křivka napětí v knize měnila a nenechala mne vydechnout. K poslechu Zřídla rozhodně doporučuji – navíc jsou v klubu Audiotéky zdarma.
About The Author
