Občas se mě ptáte, zda umím s výběrem šlápnout vedle. Umím. Dochází k tomu minimálně, ale nejsem dokonalá. Naláká mě obálka, namlsá anotace, a jak postupují stránky, je čím dál patrnější, že se schyluje ke katastrofě. Je to případ i dnešního titulu Srdce v plamenech?
Oheň dokáže spálit vše, kromě lásky
Faith schází poslední rok do ukončení studia, ale po nepříjemném rozchodu s přítelem se ocitne v prekérní situaci. Naštěstí se jí naskytne ideální příležitost – práce v malém bistru, k níž patří i možnost pronájmu malé garsonky v tom samém domě. Jedinou nevýhodou je, že hned naproti domu stojí hasičská stanice, takže tam občas bývá poněkud hlučno. Hasiči si někdy po službě zajdou do bistra na drink. Mezi nimi jsou i dva kamarádi, výmluvný a někdy trochu otravný Cory a záhadný, mlčenlivý krasavec Damon, který se tváří, jako by ho nezajímala žádná žena na světě, Faith nevyjímaje. To se ale změní. A kdo by odolal možnosti dostat se pod kůži tak zajímavému a po čertech pohlednému muži?
Vcelku napínavý a zajímavý děj sledujeme netradičně z pohledu tří postav – Faith, Cory a Damon, což je velmi osvěžující prvek. Zvolená er forma skvěle sedí. Orientace u koho zrovna jsme byla naprosto přehledná. Kratší kapitoly pomáhají svižnosti i čtivosti.
Problém ovšem je, že vzhledem ke komplikovanosti zvoleného tématu, je 208 stran prostě a jednoduše málo. Stálo by za to něco málo ubrat, aby byl prostor se všemu pořádně pověnovat. Takhle totiž došlo k situaci, kdy je Srdce v plamenech sice čtivé, ale také ploché a uspěchané. Jako kdyby byla snaha použít co nejvíce nápadů, ale došla kapacita k jejich rozepsání. Chybí tak hloubka a výraznější emoce, díky čemuž by si čtenáři spokojeně vrněli a neremcali.
„Žádný soud na světě by ho neodsoudil tak jak se dokázal odsoudit on sám“
Oceňuji tedy nápaditost a fantazii, protože v tomto směru není dílu v podstatě co vytknout. Nicméně je škoda, že se tak dobře zvolená témata (vztah s hasičem, trauma po tragické ztrátě, konkurence mezi muži, přátelství, neopětovaná láska, komplikované vztahy v rodině, alkoholismus,…) nedočkala větší propracovanosti. Srdce v plamenech by klidně mohlo mít 400 stran a vůbec nic by se nestalo.
Najít dnes romanci, která se nebojí a rochňá se v emocích, není přímočará a řeší nejen vzájemné oťukávání a sex, není zase tolik, jak by se mohlo zdát. Srdce v plamenech mělo slušně našlápnuto. Casey Jones obdivuji za to, jak dokázala vystavět postavy a jejich charaktery. Bohužel je však otevřeno až moc otázek, které zůstaly bez odpovědí či detailnějšího rozvedení, nemluvě o závěru, který přišel nelogicky z čista jasna a prakticky hned skočil do epilogu.
zdroj obrázku: nakladatelství Fortuna Libri