Recenze: Bohatí musejí zemřít aneb akční jízda s výbornými postavami a slabší emoční linkou

Italský thriller o bohatých lidech, kteří umírají za zvláštních okolností, a o dvou vyšetřovatelích, kteří se toho ujmou. Tak nějak zní anotace. Realita je o něco zábavnější a chaotičtější zároveň.

Bohatí musejí zemřít, čtvrtý díl série s Colombou Caselli a Dantem Torrem, se dá číst i bez znalosti předchozích tří knih (protože česky vyšel jen první díl…). Pár věcí, které se postav osobně týkají, vám unikne, ale v ději jako takovém se neztratíte.

Kniha je rozdělená do tří částí a každá z nich má jiné tempo. První je detektivní – sbíráme drobečky, sledujeme jak Colomba a Dante tvoří závěry z věcí, které by normální smrtelník přešel bez povšimnutí. Je to pomalejší, ale solidní. Colomba je uvěřitelnější, uzemněnější, postava, které věříte. Je pragmatická a chladnokrevná i ve chvílích, kdy vy byste vyšilovali (což její vnitřní hlas taky). Dante je jiný případ. Je dokonalý až na hranici té dokonalosti, kde přestáváte věřit, že může mít skutečné problémy. Třeba ve chvílích, kdy věci vyřeší s lehkostí, která hodí napětí přes palubu. A přesto jsem si ho okamžitě zamilovala.

Druhá část přidá na rychlosti a trochu změní žánr. Z detektivky se stane tak trochu sci-fi thriller s konspiracemi v měřítku, které by se neztratily ani v Bondovce. A přiznám se, že mi to sedělo. Problém nastane, když dostane víc prostoru Colombin románek. Pro postavu, která celou knihu funguje jako z dvojice ta rozumnější, je tohle zamilování unáhlené a nevyzrálé. Jako by si Dazieri uprostřed psaní vyměnil poznámky s autorem romantických thrillerů. A tahle divná tvář Colomby bohužel zasahuje i do třetí části.

Ta je jinak strhující. Záporák se konečně ukáže, dostaneme jeho pohled a střídání perspektiv funguje. Jenže závěrečná konfrontace, na kterou celou dobu čekáte, je naivní. Strategie jsou přitom propracované, vraždy vynalézavé…  a pak přijde chvíle, která si říká o víc. Jako by Dazieri věděl, jak příběh napínavě roztočit, ale pak trochu zapomněl, jak jej důstojně ukončit.

Přesto: čtivé, zábavné, chytré tam kde to má být. A ten konec vybízí k pokračování bez toho, aby obsahoval trapný cliffhanger.  Což je umění samo o sobě. Pokud vás baví Adler-Olsen nebo podobně zkonstruované páry vyšetřovatelů, tady si přijdete na své. Jen mezilidské vztahy berte s rezervou…

About The Author

Sandrone Dazieri Bohatí musejí zemřít

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *