Draci jsou má láska. Mám je na tapetě na desktopu, notebooku a sbírám knihy, ve kterých tito majestátní tvorové figurují. Někdy narazím na zklamání, ale v případě Nebe v plamenech od Jenn Lyons tomu tak nebylo. Šlo o poutavé čtení, kde měli draci nezastupitelné místo a mne mrzí, že jsem knihu přečetla tak rychle! Nedala se totiž odložit…
Představte si ženu kolem třicítky, která se potlouká po džungli plné smrtících nástrah na titánské šestinohé dračici. Ženu loví tamní král a tak se rozhodne využít nabídky skupinky, která královi zmasakrovala dva vojáky – a ocitne se prozměnu v jiném zajetí, kterému dominují draci, jak je známe z pohádek (akorát mají vždy jeden krk a jednu hlavu). Jo a taky se ocitne v prostředí, kterému šéfuje fialová dračice Neveranimas, která shodou okolností právě naši třicítku chce za každou cenu zabít. Jak s tím vším souvisí trezor právě zmiňované Neveranimas?
Rovnou vám můžu říct, že kniha byla krátká (512 stran) a neobsáhla tak všechno, co měla autorka v plánu. Na jednu stranu chápu, že nechce jít cestou Yarros a tahat příběh na pět až šest knih. Na druhou stranu, kdyby si vzala příklad z velikánů jako Gwynne nebo Ryan, určitě bych byla spokojenější a příběh by vykryl všechny slabiny. Ono totiž obsáhnout několikaměsíční misi vyloupení trezoru a k tomu ještě přidat něco, co čtenáře překvapí a co je pohladí po duši či vzruší – to prostě na pěti stech stranách nelze.
Pojďme ale popořadě – máme tu hlavní zelenou hrdinku Anarod, dračí jezdkyni Risu, mladičkého Gvidiona a fialového Sikaryona coby zástupce lidské rasy. A pak více než tucet dračích jmen, kdy nejdůležitější jsou většinu knihy cca čtyři a v posledních kapitolách tři. Samozřejmě se v příběhu vyskytuje mnohem více postav a některé se zdrží déle – tak trochu doufám, že jejich příběh bude pokračováním série s draky. Problém však byl, že toho naši hrdinové museli opravdu hodně stihnout: čtenář musel pobrat jejich původ, zevrubnou historii, zvyknout si na vyjadřování a jejich orientaci (velký palec nahoru za zapojení sexuality a prvků BDSM) a do toho skrze ně poznávat svět kolem. A to máme jen lidi! Co potom draci a jejich osudy (obzvláště když žijí mnohem mnohem déle)? Takže právě proto bych ocenila tento jeden díl rozepsaný minimálně do trilogie – protože deset velkých kapitol by sneslo klidně i širší sérii…
Když jsme u těch kapitol – kniha je rozdělena na deset hlavních částí (kapitol) a všemi probíhájí menší podkapitoly. Čas od času poskočíme z místa na místo, nikdo extra nehlídá čas (pokud nejste v jeskyni či nemusíte stihnout příliv), pohledy se střídají a čert aby se vyznal v tom, jakou logiku ty změny měly. Mne osobně udržovaly ve střehu a díky tomu jsem fakt nechtěla Nebe v plamenech odkládat – unikly by mi podrobnosti. Dále musím ocenit Lyons a její čtivý a napínavý styl. Autorka si dokázala pohrát s vykreslením drobností i zevrubným opisem “pro formu”. Vlastně na těch pár stránkách ukázala, že jí není nic cizí a dokáže se přizpůsobit prostředí, postavě, času – čemukoliv – a udělá z toho drogu pro milovníky draků. Osobně se mi to právě kvůli drakům líbilo mnohem více než Fourth wing – protože zde byli mí miláčci opravdu důležití, dostali dostatek prostoru a dokázali si uchovat i nějaké tajemství. “Partnerství” se svými jezdci zde bylo mnohem přirozenější – ale já si hodně oblíbila Risu a Peralona, takže konkurence to má stokrát těžší.
Nebe v plamenech je z edice Hostu, takže o kvalitu této fantasy skutečně nemusíte mít strach. Dokonce to není ani těžkopádné jako zmiňovaný Gwynne či Ryan. Blíží se spíše k dilogii Pomerančovníku – jenže vztahy a LGBTQ+ linka tu je nenásilná a příjemná. Kolem a kolem jde o jednohubku, kdy budete cítit vítr ve vlasech, praskání magie a pod dotekem ruky nebudete cítit knihu, ale dračí šupiny… A přesně o tom má dobrá fantasy být!
About The Author
