Když jsem se poprvé setkala s tvorbou Hany Marie Körnerové při čtení historické série Znamení jednorožce, okamžitě mě uchvátil její styl: lehký, ale hluboký, plný emocí a autentických detailů, které čtenáře vtáhnou do světa postav. Trilogie, zasazená do bouřlivého období sedmileté války, zkoumala témata moci, loajality, lásky a hledání pravdy skrz osud silné hrdinky Celine. Körnerová v ní dokázala skvěle balancovat mezi napětím, romantikou a historickými reáliemi. Proto jsem se těšila na její novou knihu Louka plná pampelišek, která vyšla letos v knižní podobě poprvé.Jedná se o novelu z 90. let doplněnou sbírkou fejetonů, která slibuje letní dobrodružství plné citů a humoru.
Novela Louka plná pampelišek nás zavede do malé vesničky v Podkrkonoší.Tereza, mladá žena zkoušená osudem, hledá útočiště u kamarádky z gymnázia. Tento krátký, ale intenzivní příběh je plný bolesti a pesimistického pohledu na život – Terezinýma očima vidíme svět, kde se naděje zdá vzdálená a každodenní boje jsou vyčerpávající. Soucítím s ní, protože v mnohém bych jednala stejně: ten pocit bezmoci, touha po klidu a zároveň strach z neznámého – to vše mnou rezonovalo tak silně, až jsem si říkala, zda se mi příběh líbí nebo právěže vůbec. Autorka se nešplouchá v sentimentu, ale jednoduše nechává bolest na čtenáře působit tak intenzivně, že možná právě proto se nedá kniha odložit.
Autorka píše čtivě a návykově, jako vždy – její slova tečou lehce, ale nenechávají čtenáře lhostejným. Jenže tady mě trochu zdržovalo střídání pohledů postav, které působí jako drobné kapitolky. Chtěla jsem vědět, jak to dopadne pro Terezu, a tyto krátké výhledy doplňující svět kolem ní mě brzdily v tempu. Přesto to celé funguje jako mozaika, která postupně odhaluje složitost lidských vztahů.
Po novele následuje bonusová část: sbírka fejetonů, které s sebou přináší i změnu tónu. Tady jsem se smála nahlas – Körnerová má neskutečný cit pro to, aby vyhmátala gro situací, a podává je s láskou, respektem a luxusním humorem, který je sofistikovaný, ale ne přehnaný. Pasáže o svátcích nebo rodinných setkáních jsou vtipné a trefné, ale přiznám se, že u některých jsem bulela jako želva: byly mi blízké až příliš, takže mě donutily zpomalit a … brečet u vzpomínek. Někdy mi zatrnulo, protože za humorem se mnohdy skrývá ta známá hořkost každodenního života.Celkově je Louka plná pampelišek skvělým odpočinkovým čtením – krátkým, ale plným chutí, ideálním na léto nebo chladný podzimní večer. Doporučuji srdcem – rezonuje dlouho po dočtení.
About The Author
