Nakladatelství Epocha přichází s vítaným rozšířením série Kladivo na čaroděje a nabízí čtenářům fascinující pohled na postavy a témata, která tato fantasy sága prozkoumává. Ti, kteří již mají s kvartetem (Felix, Klaudie, Vincenc a Walter) zkušenosti, se mohou těšit na několik nových příběhů, které je opět vtáhnou do bohatého a magického universa.
Osobně jsem se do Kladiva na čaroděje zamilovala při čtení prvního dílu druhé série – Pád do reality. Antologie, na kterou jsem netrpělivě čekala, ve mně vyvolala smíšené pocity. Zatímco některé povídky mě okouzlily, jiné mě lehce zklamaly. Například kousek Les Houmles od Šmída mě neoslovil, autor mne ani napodruhé nepřesvědčil, že mentalitě Kladiva rozumí.
Zajímavým zážitkem byla povídka Noc oživlých nekromantov od Dušana D. Fabiana, jejíž melodický jazyk mě přiměl přemýšlet o tom, jak by zněla v překladu do češtiny. Mám slabost pro slovenské autory, což mi pomohlo překonat drobnou nelogičnost v posloupnosti povídky. Achillina pata od Martiny D. Antonín mě dokonce rozesmála a podtrhla mé sympatie k této autorce.
Nejvíce však rezonovaly povídky, které se zabývaly zrozením postav Felixe a Ester. Práce Hlávky v Čarodějově srdci a Pavlovského v Modlitbě pro hříšníka mi ukázaly, jak by jednotlivé postavy mohly obstát v samostatných románech. Silný dojem ve mně zanechala také Klaudiina povídka Už je to let od Jůzlové a K.R.E.V. od Klobásové, přičemž druhá jmenovaná mě oslovila zejména kvůli zasazení do Brna a postavě Ester. I když byla architektonicky složitější, její vtip a jiskra mě donutily přehodnotit možné preference v literárním stylu.
Celkově si antologie O krok před peklem zaslouží pozornost nejen fanoušků série, ale je vhodná i pro nové čtenáře, kteří hledají kombinaci humoru, ironie a sarkasmu ve fantastickém žánru. Každá z třinácti povídek (včetně úvodu) splňuje vysoké standardy, které jsme si zvykli očekávat od Kladiva na čaroděje.
About The Author
