Existují témata, která jsou černá, až temná, sama o sobě a nečte se o nich s lehkostí. Albrecht Smuten vytvořil autobiografický komiks o svém boji s leukémií. Za tento počin získal letos v kategorii humoristická kniha cenu Magnesia litera, byť in memoriam. Protože jsem si oblíbila jeho styl a další tituly (Terapie masem 1 a 2, Kokoti z reklamky), neváhala jsem ani teď.
I když nešlo o čtení lehké, protože mě to vracelo do dob, kdy jsem pečovala o maminku, jednalo se dílem i o jedinečnou záležitost. Kapitán Chemo je úžasná a autentická tragikomedie. Do očí se vám derou slzy smíchu stejně jako smutku. Smějete se, i když vám to přijde absolutně na hlavu a krajně nevhodné.
Čtení jsem si dávkovala. Na jeden zátah bych titul nedala právě s ohledem na nostalgii a tíživé události. Ale jinak jde o úžasný kousek, který má hloubku, příběh, spád a vymyká se. Albrecht Smuten je legenda českého komiksového stripu a já jsem ráda, že nakladatelství Epocha dala prostor neokoukanému stylu i tématům.
Kapitán Chemo má sice jen 96 stran a vystačí si se dvěma barvami – černou a bílou, ale zanechá neuvěřitelný dojem. Po dočtení jsem utřela slzu, usmívala se a naprosto přesně vím, že se k této malé knížce vrátím. Dostane čestné místo, neb je ujetá takovým zvláštně depresivně vtipným způsobem a černá až hrůza (a to nenarážím na barvu obálky). Ale zároveň působí očistně, ač se to zdá naprosto nelogické. Odpočívejte v pokoji, pane Smutene, bylo mi ctí…
Zdroj obrázku: nakladatelství Epocha
About The Author
