S Viktorem Brázdilem, autorem díla, jsem se seznámila skrze jeho instagramový profil Luminareles. Uchvátily mne obrázky. Když došlo k oznámení, že se kniha Zřídlo moci, první díl ságy, bude vydávat pod Pointou, trochu mé nadšení opadlo (minimálně proto, že fakt nemám ráda ten hon na peníze, který ten kolos pohání). Jenže jednoho dne mi to nedalo a řekla jsem si – zkus to. Čtečku můžeš vypnout kdykoliv, nejde o recenzák …

Ve Zřídlu moci sledujeme záchranou misi Alarica, mistra hlavního hrdiny Viktora. V týmu má ještě Markuse, Tarna a Teanu. Později přibude Einar. Kus výpravy strávíme na vzducholodi mezi rasou goblinů. Podíváme se do dolů, potkáme draka, budeme sledovat hodně bojů. A taky číst nudné přípravy lektvarů – recepty. Ty na konci knihy jsou brilantní. Ty v průběhu příběhu však představují nešťastnou volbu a redaktor se o ně měl postarat. Nebo minimálně o opakování slov a rovněž měl podnítit autora, aby použil více krás jazyka českého.
Když odhlédnu od nedostatečností, které redaktor přehlédl, zůstane mi příběh bez popisů hrdinů a prostředí. Ačkoliv Zřídlo moci obsahuje ilustrace, omlouvám se, byly, v porovnání s IG profilem plných krás, ošklivé. Na druhou stranu dokreslovaly zatím jednoduché vnímání světa a okolností Viktorem. Mapky, které doprovázely každou kapitolu, nám ukázaly, kde je Alaric či Viktor. Ocenila bych však mapu celou, ráda cestuji prstem po mapě spolu s hrdiny. Ale četla jsem ebook. Třeba ve fyzické podobě celá mapa na předsádce je? No každopádně ani obrázky ani mapky nám neřeknou absolutně nic o světě, ve kterém jsme. Kniha neobsahuje žádný úvod či dovětek, kolik existuje světů nebo něco, co by autor použil z pozice všeznalého vypravěče. Nemusel by tak zapojovat Viktora… Ostatně, nějak mi uniká, jak naši hrdinové vůbec vypadali. Jak si mám představit vzducholoď? A co prostředí věže s Alaricem?
Samozřejmě Zřídlo moci skrývá i krásné a pozitivní věci. Líbil se mi Viktor – sice je naivní mladík, ale jde z něj cítit dobré srdce. Má jisté předpoklady, které jen velice málo trénuje. Ocenila jsem postavu Markuse. Je to takový klasický borec – jakože si nepřipouští emoce, protože dost zažil. Jeho chování tak bylo naprosto v pořádku (sympatický parchant). Tarn i Teana byli sví, ani jeden nepůsobil navíc pro doplnění počtu. To píšu hlavně proto, že výprava se mohla povézt právě díky tomu, že měly postavy své role. Což bude velikým úskalím v pokračování – aby jim Brázdil ponechal svobodnou vůli a autenticitu. Posledním článkem byl Einar. Zde mne autor překvapil a (zatím – nevíme, co bude dál!) – neuvalil na něj klasické klišé.
Zřídlo moci by se mohlo zařadit mezi hrdinské fantasy knihy. Obsahuje poutavou cestu za záchranou přítele a mistra (zde možná inspirace Hraničářovým učněm?). Obsahuje celou řadu různých tvorů, kteří mají své vlastnosti a schopnosti. Inteligentní rasou není jen člověk. Mágové umí být zlí a zahrávají si s mocí, která měla spát. Náš malý alchymista do sebe před akcí kopne ampulku jako Zaklínač a kosí vše kolem. Čtení jsem si užila i přes výhrady, které jsem autorovi psala a zmínila i zde v recenzi. Těším se na pokračování.









