Pokud mě znáte, víte, že jakmile je někde drak, okamžitě po knize sáhnu. Ale co když se draci objeví v kontextu jazykovědy a anotace slibuje překladatelství? Mohlo by se mi vůbec něco trefit víc do noty? Obzvlášť teď, když čtu převážně anglicky, protože kvalita českých překladů občas pokulhává? Naštěstí u nakladatelství Host si na jediný zahraniční titul nemůžu v otázce jazyka stěžovat. Takže Jazyk draků od S. F. Williamson byl sázkou na jistotu – vyhrála jsem jackpot!
Vivien žije svůj život, který si jako ambiciózní dívka vysnila – dodržuje pravidla a chce na univerzitě studovat dračí jazyky. Jenže jednoho dne zatknou její rodiče a ona se má postarat o mladší sestru. Když se objeví nabídka, která se neodmítá, sáhne po ní. Jenže všechno není tak, jak se zdá – což většinu čtenářů (mne nevyjímaje) celou knihu triggruje. Sama bych vibe knihy shrnula jednoduše – představte si film Letopisy Narnie, než čtveřice sourozenců najde skříň. Přidejte politiku, kterou mohou i drobným činem děti ovlivnit a nechte kolem poletovat mluvící draky. Líbí se vám ta představa? Tak směle do čtení Jazyka draků!
Vivien je snaživka, která doslova dupe svou vlastní cestou, takže když jí rodiče rozhodí trasu, nastane pro ni tak nějak apokalypsa. Celou dobu mne rozčilovala a opravdu hodněkrát jsem knihu chtěla prohodit oknem, jak jsem byla vzteklá kvůli jednání “hrdinky”. Jenže ani jednou jsem to neudělala! Proč? Chování, ať už je jakékoliv, dává prostor pro vedení a růst. Skrze další postavy vnímáme nejen samotnou Viv, ale i situaci – lidstvo je ve válce s draky. Na Vivien je nádherně vidět, že odvaha není vlastní každému, že máme různé cesty, jak dosáhnout cílů. Postavy kolem – bratranec, sestra, rodiče, “spolupracovníci” – ti všichni nám ukazují další a další tváře, jak různí lidé bojují. Po svém. Někdo hlasitěji, viditelněji, někdo nezištně. Ačkoli hlavní postavu nenávidím, je skvělým zástupcem většiny lidí, kteří si knihu mohou dovolit koupit. Ukazuje, jak jsme pohodlní a řešíme hlouposti či následujeme sobecké cíle. Za mne perfektní postava, která dokáže zaujmout, vzbudí emoce a dokáže rozpoutat diskuzi.
Jazyk draků není ale jen o Vivien a lidech. Je o dracích – ach bože, mé srdce plesalo! Máte rádi popisy draků z Harryho Pottera? A jejich druhové názvy, povahy a jména? Tak si to znásobte a budete skákat jako blechy! Na 472 stranách najdete nepřeberné množství draků a stereotypů, které se k nim váží. Takže vlastně úplně o nic objevného nejde – ale já byla v sedmém nebi, když některý z draků sklonil hlavu k Viv a vydechl (čest autorce, že nelpěla na romantizaci). Jelikož název knihy schovává jazyk, hodně stran textu zabírá právě jakási překladatelská teorie, u které jsem se tetelila blahem. Podchycuje jemné nuance, idiomy, dialekty – seznamuje nás s překladatelskou prací z jiného (dle mého správného) úhlu pohledu.
Rozhodně v příběhu nehledejte silnou romantickou linku! Připravte se, že jde o fantasy, která je vystavěna na našem světě a problémy nejsou úplně smyšlené – draci teda jo, no. Až budete při čtení naštvaní, protože Vivien se bude chovat jako totální kráva, sáhněte si do svědomí a zkuste si představit, co vše byste pro své sny a cíle byli ochotni obětovat vy. Co všechno byste udělali pro svoji rodinu? Jazyk draků vás nebude jen bavit, bude do vás šťourat a občas to bude bolet. Musím říct, že už teď se těším na pokračování (A War of Wyverns)!
About The Author
