Co se stane, když autor smíchá dohromady erotiku (spíše drsnější se sadomasochistickými prvky), fantasy, horor a přidá paranormální jevy? Vznikne svým způsobem čtivý a napínavý guláš. Kdyby jen některé dobré scény nepokazily redakce po překladu.

Nečetla jsem štítky na Databázi knih, jen anotaci. A ta se mi líbila. Démon slouží nějakému kultu, který chce obětovat ženu. Jenže ta zaujala i našeho pekelníka… Mladá žena se zajímá o paranormální jevy a odstěhuje se zpět do rodného města, aby dokončila školu. Že to byl její osud se dozví až po pár děsuplných měsících.
Nechápejte mne zle, ale co je na BDSM dark? Navíc pokud jde o styk se souhlasem a v bezpečných podmínkách? Protože přesně to Harley Laroux vytvořila – než se jakkoliv démon Leon dotkne malé Rae, vždy se ujistí, že zná stopku. I když tedy nechápu to zařazení, musím říci, že Rae umí krásně popsat, co se honí masochistickým submisivním jedincům v hlavě. A jsem ráda, že Leon uplatňuje celou škálu trestů a odměn. Takže pokud zrovna na začátku knihy Rae neprstovala nebo nechodila s baseballovou holí, šlo o krapet naivní romanci.
To se však změnilo s nástupem hororových prvků kdy se prohloubila i fantasy linka. Nejenže Rae musela začít měnit své postoje vůči bezpečnosti, dozvídáme se více o pekle a samotném démonovi. Ten se po století na zemi začíná více a více cítit jako člověk. A co z toho plyne? Romantika jako blázen, samozřejmě. I tak si ale vnímavý čtenář může všimnout, že jediný, kdo se pořádně vyvíjí, je děj. No dobře, a dva protagonisté. Ostatní postavy jsou statické figurky. A někdy ani to ne, někdy jde jen o jména a samotný nositel se objeví dvakrát. Takže fantasy prvky spočívají opravdu jen v okrajových částech, ocenila bych mnohem více magie i stvoření vyslaných božstvem.
Kdo se bojí hororů, možná by Její duši napospas neměl číst. Já jsem sice co do četby flegmatik, ale přiznávám, že mi trošičku tlak stoupl, když v příběhu přestali cvrlikat cvrčci. A nebylo to jen tím, že si Leon sundal tričko. Ale můžete být v klidu, stále hrála prim romantika a dle toho se odvíjela linka. Krizovku, která nechybí snad nikde, pojala Harley Laroux kreativně, protože přece jen měla k dispozici podsvětníka!
Kolem a kolem byla Její duše napospas odpočinkovým čtením. Přišlo mi to jako kombinace Haunting Adeline (ale lepší) a mimozemšťanů z Ledové planety. Příběh jsem si užila, ráda si přečtu další dva díly – má totiž jít o trilogii, ale pokaždé s jinou hlavní dvojkou. Knize samotné redakce po překladu trošku uškodily, ale věřím, že i tak si dokáže vychutnat BDSM erotiku téměř každý.









