Poslední dračí král – to znamená draci a to se rovná, že knihu nutně musím vlastnit! Někdy sním o tom, že jsem drak. Mýtické zvíře v mém srdci nese sílu, odhodlanost a oddanost. Jasně, mnohdy jsou draci zobrazováni jako hlídači pokladů, zlé a krvežíznivé bestie. Ale je mi to jedno, odmalička. Kočky a draci se v mých představách stali pevným bodem, kterého se chytám, když je můj reálný život na hovno.

Leia Stone se pustila do vyprávění, ve kterém smíchala téměř všechny fantasy rasy – víly, elfy, vlky a draky. Série Králové Avalieru nám tak představuje v každém díle jednu z ras, která bojuje proti zlu největšímu – člověku. Když máme z krku zastřešující téma, pojďme na ústřední příběh země Embergate, krále Drea a dívky Arwen. Panovník přišel o ženu a musí si najít druhou a zplodit potomka. Hledá po celé zemi a Arwen nestačí od zkoušky magie utéct. Matka ji alespoň v rychlosti zasvětí do jejího původu – smrtelně nebezpečného. A taky ji poradí, že možností je i to, aby se do ní král zamiloval …
Jednoduchý, lehký, romantický příběh se nevěnuje nijak zvlášť poznáváním samotných draků (ale jsou tam!!!), prostředí či politických situacích. Zapomeňte na to, že byste se seznámili s palácem, lesy či vhledem postav víc, než kusými zmínkami, aby bylo konceptu vyprávění učiněno za dost. Můžete ale čekat hrdinskou fantasy o zlomeném srdci a objevováním tužeb, které se panně Arwen připletou do cesty. Ale bacha, vždy jen cudně! Text je tedy vhodný již pro druhý stupeň základní školy. Pokud tedy nevadí, že se budeme vrhat do bitev na dračím hřbetu a sem tam se někdo zraní, někomu useknou hlavu nebo ho prostřílí šípy. Vždy však decentně.
Arwen mi byla sympatická. Věřím, že to bylo i díky výchově, kdy měla vštěpováno, že má povinnosti. Proto od první chvíle mluvila rozumně – i když měla naivní představy o lásce. Věřila jsem jí a nevadilo mi, když převzala iniciativu. Oproti ní byl dračí král Drae tak trochu podpantoflák. Jistě byl nádherný, nebo minimálně jeho zadnice, dokázal ctít své povinnosti a raději by zemřel, než aby svůj dračí lid zklamal. Proto mi jeho jednání ke konci přišlo roztěkané a ne příliš přesvědčivé. Arweniny bolesti jsme si užili až až a Drae… Asi prostě chlap, nebo mu Stone nevěnovala tolik pozornosti (kterou by si zasloužil).
Příběh sám o sobě byl plytký, rychlý a odhadnutelný. Čas od času jsem zahlédla inspiraci jinou fantasy, ale minimálně (kdo hodně čte se tomu evidentně neubrání). I když se Leia Stone snažila rozkouskovat příběh na delší časový úsek, stále chyběla hloubka. Nevím, nakolik by pak byl text čtivý a pohlcující. Vždyť já knihu slupla za dopoledne! Poslední dračí král však neslibuje těžkou fantasy ságu. Už jen to, že se v každém díle budeme věnovat jinému králi … Bavilo mne to ale mnohem víc než moderní romance, kdy se bohatí bratři postupně seznamují s chudými dívkami rozličných charakterů. Ona špetka té pohádkovosti v podobě draků, elfů či vlků prostě táhne mnohem víc a je tím pádem i uvěřitelnější. V rámci možností ani neklade čtenářům vysoké nároky na své protějšky (bacha na výjimky jakými, pro mnohé, mohou být Rhysand, Xaden, Gideon, …).
Poslední dračí král od Leiy Stone je prima pohádkové čtení, které vykouzlí úsměv na rtech, nasytí touhu pro dracích a dodá odvahu všem dívkám, které si připadají jiné. Protože Arwen byla jiná a ona se nestyděla. To by podle mě mělo být poselstvím pro mladší čtenáře. I když to vypadá, že dílo kritizuji, není tomu tak. Neskutečně ráda knihu budu dál doporučovat, protože je přesně taková, jaká fantasy pro mladé má být! Odvážná, laskavá, moudrá a no … má draky, takže je fantastická!









