Recenze: Lovec věna – Anglie, staré časy a přesto dojde i na kvalitní sex

Do rukou se mi dostala kniha v elektronické podobě. Ne každým je tento formát knihy úplně milován, ale jako matka na mateřské s malým dítěte si ráda přečtu knihu i po tmě. O to více když jde o romantiku, na kterou doma s manželem skrz dítě není čas.

Prvotní dojem z knihy je pozitivní. Úvodní scéna a představení situace čtenáře zaujme. Rovněž nutí k předsudkům. Znáte to, každá slaďárna je vždycky to samé. Nebo vždycky, existuje několik modelů, které se opakují a které, pokud nejsou dobře zvládnutné, nudí. Zde autorka vsadila na jistotu a… Jak já jsem se mýlila! Čekala jsem dobře zpracovanou proměnu charakterů a místo toho jsem dostala relativně moderní kombinaci Pýchy a předsudku a Zkrocení zlé ženy!

Celý příběh obsahuje jen několik jmen, není tedy vůbec složité se orientovat, kdo je kdo. A to i přes to, že se používají označení jako baron či vikomt. Možná to příběh zjednodušuje, ale po tom, co přijde v druhé polovině, je vám to vcelku jedno. Mladičká, naivní a extrémně bohatá Madelyn je šíleně zamilovaná do ideálního muže. Je relativně krásná, opravdu dobře vychovaná a hlavně je hrozně sama. Maminka jí umřela dávno a tatínek se znovu oženil. Bohužel už také umřel a ona zůstala s macechou, která jí nápadníka neschválila. Místo toho ji poslala z Londýna na venkov …

Maddy v průběhu celého příběhu psychicky dost roste, začíná žít a poznává opravdový svět. Po celou dobu si uchovává naučené mravy a někdy tím působí u čtenáře výbuchy smíchu. Rovněž to není slepice, která by měla vymeteno v hlavě. Madelyn je inteligentní dívka, která se nebojí projevit (což zase ne vždy je po chuti mužům, kteří neradi zatěžkávají krásné hlavinky žen). Dívčina nevinnost a zpočátku jakási rozmazlenost ale nikdy nebijí do očí, nikdy nepůsobí násilně. Z každé chyby se dokáže poučit a dokonce se nebojí komunikovat! Ano, čtete správně. Tímto se Lovec věna diametrálně liší od jakékoliv klasické romantiky na jeden večer.

Za muže, kteří tvoří zápletku, zvolila autorka klišé chlapy – uhlazený vikomt plný milostných veršíků a neurvalý buransky působící baron. Oba dva zatraceně sexy, oběma jde, jak jinak, o věno. Nebo nejde? V tom je další krása celé knihy a excelentní využití shakespearovské zlé ženy. Dialogy s oběma muži jsou tak stejné, přitom tak rozdílné. Luka nám dovoluje nahlédnout do myšlenek barona, což je velice, velice příjemné. Jednak jeho myšlenkové pochody uvolňují/stupňují napětí, druhak mnohdy upřímně baví a čtenář(ka) se u nich usmívá. Co více vlastně od romantické četby pro volný čas chtít?

Pokud byste se báli, že jako v každé červené knihovně, nastane veliký zvrat, kdy si bude muset hrdinka vybrat a bude kolem toho více keců než v Othellovi, nemusíte. Zvrat samozřejmě nastane, ale místo srdceryvného a nervydrásajícího mučení na několika desítkách stran se na „několika“ stránkách nepřestanete divit, jak situaci autorka vyřešila. Elegantně, inteligentně, krásně, zajímavě a já zůstala s pusou dokořán, protože wow efekt zde byl prostě dokonalý. Takže ano, jde o „brakovou harlekýnku“, ale při čtení nebudete mít pocit, že vám umírají mozkové buňky a čtete jen proto, že máte málo sexu (a že i ten v knize je fakt dobrej!).

Zdroj obrázku: Databáze knih

About The Author

Katherine Luka Lovec věna