Když se Felix vrátil na zemský povrch, Walter potkal Klaudii a nevěděl jak reagovat, Vincenc stále zůstával mrtvý. Mezi vydáním Pádu do reality a Pokladem gnómů jsem stihla přečíst celou první sérii, samostatný román i antologii. Takže Ondřej S. Nečas to u mne měl s pokračováním druhé série zatraceně těžké. Jak to zvládl?
Svět je zázračné místo. Magii bylo dopomoženo k uzdravení, tým Felixe Jonáše se rozpadl a o něj samotného aktuálně nikdo nestojí. Takže máme rozfrcanou čtyřku po všech možných (i nemožných) koutech a do toho vstupuje profesor Knobloch, který kutal a našel poklad, který neměl být nalezen. Jak se k tomu postaví naši hrdinové? S vervou a v plné parádě – čekali jste snad něco jiného?
Nemám ráda Waltera. Fakt ne. Prostě to je člen týmu, který mi nikdy nepřirostl k srdci. I když se snaží, pořád jej celá skvadra autorů stojící za Kladivem na čaroděje nenechává plně zářit. Jak by taky mohl nekromant zářit, že? Jako velitel dvou týmů ve VVK to má těžké, ale ještě těžší se mi zdá jeho marná snaha být někým, kým není. Takže ačkoliv mé sympatie nemá, Nečas jej opět vystihl perfektně.
Felix Jonáš je… Felix Jonáš. Miluju autory, že jej nemění, i když on by ty snahy asi měl. V pracovním duu s Walterem se více než potvrzuje, že je … Felix Jonáš. Kdo sérii zná, ten ví. Kdo ji nezná, ten si tuto postavu zamiluje. Nebo minimálně jeho mindset a životní nastavení. A schopnost dostat se do průšvihu v jakýkoliv moment jen potvrzuje, že Nečas postavu zná a umí s ní pracovat do nejmenších detailů. V jedné scéně v hospodě jsem si říkala, že by autor pokračoval v tom, co si v duchu na oběžné dráze Felix sliboval… Ale byl by to pak pan Jonáš, jakého známe. A jakého víceméně všichni chceme?
Klaudie sama o sobě má svých problémů dost. Dvojitá agentka to nemá jednoduché, obzvláště když nesmí pít. Ušla největší kus cesty. Už to není hipísačka, má těžké úkoly, je pod tlakem a je geniální. V Pokladu gnómů se objevila spíše sporadicky, ale linku prodloužila a potvrdila, že s ní ještě musíme počítat. No a můj milovaný Vincenc – ten prostor dostal. Málem jsem se při prvních zmínkách rozplakala štěstím.
Poklad gnómů staví na dialozích a akci. Interakce mezi postavami jsou naprosto geniální. Hlášky luxusní, správně umístěné, trefné a moderní. Druhý díl druhé série Kladiva na čaroděje dává čtenáři to, co chce. Takže hromadu problémů a řešení, které napadne fakt jen Felixe Jonáše. Nebo Vincence. Bože, jak ten mi chybí. Samozřejmě mi občas hlavou proběhla myšlenka, že to či ono je padlé na hlavu a bez smyslu. Pak jsem si ale uvědomila, že čtu Kladivo na čaroděje a že ty všechny blbiny a nelogičnost k sérii patří.
Nebudu lhát, že jsem Nečase musela obdivovat, jak v bojových scénách používal Waltera. Možná to byla jediná chvíle, kdy mi byl maličko sympatický. Ale nebojte, tentokrát nebojovaly mrtvoly, ale magie a síla, která by vůbec neměla být k dispozici. Poklad gnómů se nevymykal zvyklostem, Ondřej S. Nečas jej pojal s grácií sobě vlastní a přidal tolik násilí, že mi do pokračování s Jiřím Pavlovským vydrží. A přiznávám, že na Taylor Swift už se nikdy nebudu dívat jako dřív.
About The Author
